Oko je optický systém velmi podobný fotografickému přístroji. Průhledná rohovka, která tvoří přední plochu oka, je hlavní lomivou součástí tohoto optického systému.

Další částí optické soustavy je čočka uvnitř oka, která představuje doplňkovou lomivou sílu očního optického aparátu. Změnou svého tvaru umožňuje čočka u mladších lidí jemné doostřování při pohledu na různé vzdálenosti. Proto, aby rovnoběžné paprsky světla přicházející do oka dopadaly po průchodu jeho optickou soustavou přesně do místa nejostřejšího vidění na sítnici, musí být v oku zachován správný poměr jeho délky a síly optické soustavy. Řada dědičných a vývojových faktorů může vést ke strukturálnímu nepoměru. Je-li oko příliš dlouhé nebo krátké, dopadají zaostřené sbíhající se paprsky mimo sítnici. Tato nevyváženost se může projevovat v podobě dalších základních dioptrických vadách.